Rostislav Sarvaš – Karel Gott: JAK TO VIDÍ GOTT – Rozhovor na lodi

7.12.2019 Napsal: Řezníček z Brna Tip na dobrou knížku: Přestože od smrti Karla Gotta uplynuly již skoro dva měsíce, přesto jsme stále zahlceni informacemi o něm. Mně z celé té informační záplavy nejvíce zaujaly čtené ukázky z knížky Jak to vidí Gott, které jsem slyšel na internetovém rádiu Slobodný vysielač. Z těch několika málo ukázek jsem okamžitě pochopil, proč tento člověk některým lidem vadil a že zřejmě vůbec nejde o jeho podpis anticharty, kterou nakonec tehdy podepsala skoro celá umělecká špička, ale o jeho názory, kterým se teď moderně říká politicky nekorektní. Knížka vznikla před 27 lety, tedy v době, kdy bylo Gottovi 53 roků. Celá kniha je rozhovor mezi tehdy známým spisovatelem a žurnalistou Rostislavem Sarvašem, který se klade otázky a Gott odpovídá. Ať si o jeho názorech myslíte cokoliv, kniha dokazuje, že Gott byl přemýšlivý člověk s velkým zájmem o filosofii a geopolitiku, rozhodně to nebyl typ „vypatlaného popového zpěváka“. Nakonec posuďte sami……. Ukázky z knížky: Vy jste jako kluk zažil válku, co vám utkvělo v paměti? V mých pěti letech ve mně válka zanechala dojmy, které se do mě zásadně vepsaly. Náš dům v Plzni byl vybombardován, takže jsme dva dny a dvě noci byli zasypáni, než nás vyprostili. Do té doby jsem se díval na modlení jako na pánbičkaření, ale najednou jsem se s maminkou vroucně modlil……Jste přesvědčen, že uspořádání světa po válce, na kterém se dohodli Stalin, Roosevelt a Churchill všem vyhovovalo? Hodně jsem o tom přemýšlel. Šlo přeci o vytvoření hospodářské a vojenské rovnováhy mezi kapitalistickým a komunistickým světem. Američané se se svým ideologickým nepřítelem o každém kroku poradili, čili vyhovoval jim víc jeden takový nepřítel, obr, kterého v době neúrody nakrmili a pomohli mu tím s nesnází, než sto malých zlobivých a hlavně nevyzpytatelných trpaslíků se svými územními problémy. A jakou koncepci v této souvislosti zastával Sovětský svaz? Snažil se rozšiřovat svůj vliv. Všude kde to šlo. Víte, je zajímavé, že myšlenky komunismu pocházejí od lidí, kteří v minulém století patřili k inteligenci a k buržoazní elitě. Tato čistá a ne nezajímavá myšlenka se jako každé náboženství nebo ideologie dá zneužít. První problém byl, že základní kámen byl posazen nikoliv do průmyslově vyspělé země, ale do nejzaostalejší části Evropy, do Ruska. A navíc jsem se dozvěděl, že revoluce v Rusku měla sloužit k úplně jinému záměru. V I. světové válce byla pro císaře Viléma největším nebezpečím na východě ruská armáda. Císař se od svých poradců dozvěděl, že všichni ruští revolucionáři jsou v exilu. A tak byl z Curychu, kde pobýval Lenin vypraven zapečetěný vlak do Berlína s Leninem a dalšími revolucionáři. V Berlíně dostali císařovy peníze a do vlaku směr Rusko přistoupili němečtí poradci na puče a revoluce. To podle vás byla příčina Velké říjnové revoluce? Budete se divit, ale je. Nechtěl bych vidět obličeje některých historiků…Historici fakta znají, ale mlčí o nich. V takzvané revoluci dělníků a rolníků nebyl žádný dělník ani rolník, ale řídili ji židovští intelektuálové, kteří do té doby pobývali na západě. Patřili mezi ně: Zinověv, Radek, Kameněv, Bucharin, Bronstein, který si říkal Trockij. Před revolucí působil Trockij v ruském divadle v newyorském Brooklynu. On byl špatný herec, ale geniální řečník. On pak založil slavnou Rudou armádu. Vraťme se k Leninovi….Lenin, přestože tvrdil, že zakládá stát dělníků a rolníků podle modelu Marxe, byl toho názoru, že ruský dělník si není schopen vládnout, protože ho zajímá pouze zvýšení mzdy a zkrácení pracovní doby. Je tedy, jak říkával, je potřeba vytvořit si obraz dělníka nového – revolučního. Ať už byla situace v Rusku jakákoliv, byl to obrovský prostor pro trh a byznys a někteří američtí bankéři a průmyslníci to hned pochopili. Sověti tehdy k sobě pozvali celou spoustu amerických poradců, které platili zlatem, aby je vyvedli z ekonomických problémů, které po revoluci vznikly. A celá situace vedla k NEPu, což bylo vlastně uvolnění centrálního plánu a vrácení některých podniků do rukou původních vlastníků. Řízení ekonomiky se opět ujali znalci, ale spekulanti uvedli zemi do velkých sociálních rozdílů. Vznikla tak nová sorta zbohatlíků a na druhé straně bída mas. Museli se najít viníci a začaly procesy. Sen NEPu skončil…První válka skončila porážkou Německa. Nemáte pocit, že druhá světová válka byla jenom pokračování té první? Německý generální štáb se nikdy nesmířil s prohrou. Vinu na prohře dával Habsburkům a snil o revizi ‚Versailleské smlouvy. Defacto připravoval druhou válku a nikdo se pro to nehodil více jako Adolf Hitler s programem, který publikoval v Mein Kampf. Psal ho ve vězení, kde seděl za pobuřování. A ve světe se udála největší finanční událost, které se říká jak víte Černý pátek. V roce 1929 se zhroutila burza ve Wall Street. Nacisté ve volbách v Německu prohráli a o čtyři později v roce 1933 už převzali moc. A jak mi tedy vysvětlíte, že v zemi, která byla v hluboké krizi, vznikl perfektně a monstrózně vybudovaný vojenský průmysl? V roce 1939 podepisuje Molotov s Německem pakt o neutočení…Sovětský svaz se nemohl útoku nacistů bránit, nebyl na ně připravený. Přestože varování do Moskvy podávala řada sovětských agentů a agentů Kominterny. Stalin jako by neslyšel. Těžko věřit, že taková liška jakou byl, uvěřila Hitlerovi. Proč byl pro Rusy útok Němců takovým překvapením, tím se zabývají historici na celém světě. Jak si to vysvětlujete vy? To přeci nebyla věc Rusů. Když je moc soustředěna do rukou jediné osoby, může k takovým věcem dojít. Pochodové myšlenky tyrana jsou nevyzpytatelné. Proč si Napoleon nasadil císařskou korunu? Proč Cromwell, bojovník za parlamentarismus proti králi, rozehnal parlament, uchopil moc a stal se tyranem? Tyranie je věčným nebezpečím jakékoliv společnosti i té, která usiluje o demokracii. Žádná společnost a stát se tomu nebezpečí nevyhnuly, pouze Amerika. Jak to dokázala? Vytvořila si brzdy. Prezident je volen přímo, je vlastně předsedou vlády, kterou sestavuje, je však kontrolován dvěma samostatnými komorami. Každá je volena podle jiného principu. Senát a kongres. A nad vším je Nejvyšší soud. Sbor neodvolatelných, naprosto nezávislých právníků, kteří se mohou usnést, že jakékoliv opatření prezidenta, Senátu nebo kongresu odporuje duchu ústavy. Jejich rozhodnutí je platné jako brzda zvůle. A v tom je síla americké demokracie. Prubířským kamenem světové diplomacie se stal vztah k Izraeli. Jak si v tom stojíme my? Jak víte, Československo v padesátých letech přerušilo diplomatické styky po vzoru SSSR, ale při vzniku Izraele sehrálo jednu z největších mezinárodních rolí. Nejenže zásadně stálo za uznáním židovského státu v OSN, ale výrazně pomohlo Izraeli vojensky v jeho válce v roce 1948 – 49.Dodnes tam vzpomínají na československou pomoc. Akce Palestina – Izraael je vlastně dílo Stalina. Byl to jeho velký plán. Chtěl svůj vliv a moc dostat na tak důležitá území, proto podporoval návrat židovského národa po dvou tisíci letech na původní území. Z tohoto důvodu ČSSR a SSSR zvedli v OSN ruku pro uznání státu Izrael. Bylo to důležité, ale nejdůležitější byla samotná operace. Bylo by to znamenalo vyznamenání pro ty, které se této akce účastnili, ale jak známo Izrael se nestal socialistickou zemí, ale politicky se přeorientoval na kontakt se západními zeměmi. Fakt je, že nikdy nebyly v československém soudnictví použity termíny jako v procesu se Slánským a spol., kde obžalovaní v protokolech byly označováni židovského původu. Ben Gurion (zakladatel Izraelského státu a první premiér, který vládl 13 roků – poznámka autora) chtěl mít socialistický Izrael. A Stalin v této důvěře převzal starý sen Petra Velikého, dostat se až k tomuto moři. Jenže v květnové proklamaci 1848 Ben Gurion řekl: Toto nebude stát socialistický, ale sociální. A my dokážeme udělat model, který bude příkladem pro celý svět. A budoval sice kibuci, tedy kolchozy, ale jeho hospodářská politika se přiklonila k Západu. Dostal zkrátka ze Stalina strach. Sovětský svaz s nimi okamžitě přerušil diplomatické styky a vytvořil obraz sionistického nepřítele. Před dvaceti lety jsem seděl v restauraci v Západním Berlíně s jedním vysokým izraelským důstojníkem rumunského původu a mluvili jsem o těchto věcech. Usmál se a řekl: Izrael je dítě Stalina. A rodiče, když se zlobí, dají i pohlavek, ale aby to moc nebolelo. A právě tenhle člověk mi vyprávěl o československých zbraních a co pro Izrael Československo dodnes znamená. Z bývalého vojenského letiště u Loun se vypravovaly bombardéry do Izraelsko-egyptské války. Šlo o odepsaná letadla z výzbroje americké armády. Vysloužilí američtí piloti z druhé světové války, příslušníci Hagany přepravovali tato letadla z USA přes letiště u Loun do Izraele. V Lounech je naši vojáci přezbrojovali, opatřili bombami a letadla letěla do Izraele. Slyšel jsem, že prý cestou nějaké bomby vypadly na egyptské cíle, řekl mi ten člověk. Proč si Churchill ani Roosevelt nepřáli, aby Hitler zemřel rukou atentátníku, ale naopak měli zájem, aby válka neskončila předčasnou kapitulací Německa? Jaké bylo pozadí politických procesů v padesátých letech? Co to byla Podunajská federace, ve které mělo být Polsko, Československo, Maďarsko, Rumunsko, Albánie, Jugoslávie a možná i Řecko a Itálie? Jak proběhla Gottova návštěva Kremlu, kam jej pozval Gorbačov? Jak vlivné židovské rodiny roztáčeli kola dějin? Na tyto a mnoho dalších otázek z úst Karla Gotta najdete odpověď v této knížce. Doporučuji všem, já jsem měl ovšem problém jí okamžitě sehnat v knihovně, musel jsem se zařadit do reservace a čekat, až přijdu na řadu. Zájem je o ní velký, zvláště teď po smrti Karla Gotta.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *