16. února Bernard Šurman: Hledal jsem nějakou knihu o multikulturním soužití v Německu. Tak jsem objednal knihu napsanou německou policistkou, tak říkajíc přímo z ulice. Aby si člověk udělal názor na soužití s migranty nejenom z našich médií. Řekyně Tania Kambouri vyrostla v Německé Bochumi. Stala se komisařkou a v této knize popisuje své zkušenosti u dopravní policie. Již v roce 2013 napsala článek do policejního časopisu o těžké práci na ulici, který vyvolal v Německu velké ohlasy. Stala se hlasem zoufalých policistů, na které těžce doléhá migrace. Řekla to, co její kolegové jen tiše snášeli. Začali s ní mluvit její nadřízení, byla zvána do médií a napsala nakonec tuto knihu. Přitom nejde o nějakou kritiku migrační politiky, nebo A. Merkelové, to by si netroufla. Jen v knize popisuje alarmující situaci v některých čtvrtích, agresivitu a troufalost migrantů, kteří nemají k policii a německé společnosti respekt. Zvláště pokud mají před sebou ženu policistku, k tomu řekyni, ta je pro ně jako hadr. Přitom korektně prohlašuje, že nechce podporovat rasismus, vždyť každý pátý v Německu má migrační zázemí. Autorka naznačuje, že situace s migranty se bude nadále zhoršovat, pokud někdo něco neudělá. A to kniha vyšla v roce 2015! Na závěr je pár kapitol o tom, co by se dalo zlepšit v práci s migranty. I tak mi kniha ale vyznívá jako zoufalé volání o pomoc.
