15. února Bernard Šurman: Právě jsem ji dočetl a mrzí mne, že kniha nemá více kapitol. Německo jsem vždy vnímal jako bohatou zemi, se slušnými lidmi, zkrátka vzor hodný následování. Poslední roky jsem však často kroutil hlavou, co tam ti Němci dělají, jakoby ztratili rozum. Proto jsem hltal kapitoly o politických stranách, feminismu, ideologických médiích, církvích bez Boha, migraci, sexualizaci ve školách a výživné byly kapitoly o A. Merkelové či U. Layenové. Hodně se mi vyjasnilo a zdá se mi, že ve srovnání s Německem byli naši komunisté amatéry v tom, jak se nás snažili ideologicky a politicky vychovat. Německým myslitelům a politikům se povedl neskutečný počin. Posunout Německo od křesťanské země totálně doleva, kde je AfD černou ovcí, se kterou se nikdo slušný nesmí pošpinit a kde lidé vítají na nádražích vlaky s migranty. Přitom je tam mnoho nenávisti, mezi kulturami, pravicí a levicí, kolik přetvářky a pýchy se skrývá za navoněnou fasádou. Tato kniha ovšem není jen nějakou ideologickou kritikou, ale každé závažné tvrzení na snad všech stranách je ozdrojováno odkazy, odkud A. Valenta čerpal a vyznívá mi jako objektivní sonda do života našich západních sousedů.
