Martin Sichinger: Smrt krále Šumavy

Recenze Stanislav Dupač: Stáhl jsem si ze zvědavosti dětskou audioknihu Smrt krále Šumavy. Že tam zpochybňují film Král Šumavy, který byl poplatný komunistické propagandě je jasné a v pořádku. Ale velice tam litují vyhnání sudetských Němců a v příběhu starousedlí Češi vzpomínají na skvělé soužití s Němci v pohraničí. Jedna z těch zmiňovaných českých rodin tam přišla tuším v roce 23 a druhá v roce 30. Pak pamětníci vzpomínají na to jak byli do roku 1946 Němci vyhnáni. Ovšem kniha úplně zamlčuje vyhnání Čechů v roce 1938, které se muselo dotknout zmiňovaných rodin. Tak že zase žádné uvedení věcí na pravou míru. Zase jen propaganda. Co se týká odsunu Čechů, znal jsem ještě pamětníky. Osud Sudetských Němců byl smutný, ale nezbytný. Naši pradědové a dědové to po válce viděli méně nostalgicky a více pragmaticky než my. Určitě byl ten odsun místy zbytečně krutý. Ovšem uvědomme si že ke krutým řešením politických a rasových potíží, naše lidi Němci vychovávali celou válku.PS: Mého prastrýce Křepelu ubili Sudeťáci v pohraničí. To je ta známá událost s finanční stráží. Babičky kamarádka Růžena přišla k nám do Počáp právě na útěku ze Sudet v roce 1938. A rodina mého pradědy Oubrechta ač on byl formálně Čech, ale celý život žil v pohraničí a mluvil německy, jeho žena Němka a Mitzi (Maria) rozená Brandner a jejich syn Josef, který do osmnácti let prakticky česky nemluvil, také z pohraničí v roce 1938 odešli, neb praděda byl socialista a papírově Čech. Tím chci říci že jsem neznal žádné skutečné Čechy s kladnými zkušenostmi se sudetskými Němci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.